Radúz a Mahulena

„Jsem tvoje pohádka,“

tak začala milostná hádka,

vlastně to bylo milostné drama,

podobně jako v Romeovi – láska pravá!

Láska navzdory osudu,

láska navzdory pobudům,

láska navzdory těžké kletbě,

láska, která trvá i v hrobě.

Zapomnění, smutek a zoufalství,

     druhý zapomene, bolest tě nespasí,

a tak raději proměnit se v topol,

než zůstat člověkem a snášet jen žal a bol.

Ale protože láska hory přenáší

a do života krásu vnáší,

přes sekyru zaťatou v strom,

stala se opět člověkem a byla svatba jako hrom.

Ale to už v dramatu není,

to je jenom v našem snění

a taky v tatranské pohádce,

tak si ji přečti a sni o ní přesladce.

Katka Veselá

Radúz a Mahulena 

milují se moc,

ale její matka

má však silnou moc.

Přibila ho ke skále,

Radúz má už namále.

Mahulena ho zachrání

a zahájí s ním prchání.

Matka stačí ještě říci

kletbu hrozně znějící.

Když Radúz obejme jinou ženu,

ihned zapomene na svou Mahulenu.

Z Mahuleny topol se stal,

její matka bude mít žal,

že bránila takové lásce,

své dceři mladé krásce.

Až když matka Radúze

vzala sekeru na její haluze,

Radúz si vzpomněl na svou milou

a vysvobodil ji svou lásky silou.

Pak byla svatba veliká

Mahuleny s Radúzem.

Pěkně spolu žili

a šťastní spolu byli.

                                          Markéta Héčová, 9. třída   

 DIVADLO- RADÚZ A MAHULENA

V pátek 8.3. jsme jeli do brněnského Mahenova divadla.

Když jsme nastupovali do autobusu, nastal zmatek a nikdo nevěděl, kam si má sednout. Naštěstí mají naše paní učitelky dobré organizační schopnosti, takže nikdo neměl vysokými podpatky rozšlapané nohyJ. Cesta nebyla moc dlouhá a za chvíli jsme byli na místě. Vešli jsme do krásně zdobeného Národního divadla. Někteří z nás si uložili věci do šatny a dali si malé občerstvení. Potom jsme si každý našli místo, kde budeme sedět, a představení mohlo začít. Bylo o Radúzovi, který se zamiloval do krásné

Mahuleny, dcery tatranského krále Stojmíra a královny Runy. Královna jim však lásku nepřála, a proto proklela Radúze kletbou, která říkala, že když políbí jinou ženu než Mahulenu, navždy na ni zapomene. Když se však Radúz vracel do své země, jeho matka ho políbila a tím se kletba naplnila. Krásná Mahulena se proměnila v topol a Radúz na ni zapomněl. Stále však strom zaléval a truchlil pro něj. Když Radúzova matka viděla, jak se trápí, nechala strom pokácet a tím kletbu zlomila. Příběh tedy skončil šťastně. Herci byli úžasní a hráli skvěle. Byla to derniéra, takže na konci všichni dostali dárky a květiny. Po divadle jsme jeli autobusem zpět do Lipovce a rozešli se domů. Jako už minule, paní učitelka Veselá divadlo dobře vybrala, nám se líbilo a zanechalo v nás skvělý zážitekJ.

                           Eliška Bejčková, 7. třída